Dnes tu máme album, které by vám na první poslech napovědělo, že jsem asi nějak vyměkl. Možná je to tak, ale tahle hudba (podobně jako předcházející recenze desky Funeral od Arcade Fire) na mě působí celkem dost dohloubky.
Skupina Camera Obscura pochází ze Skotska a nejzásadnější referencí pro ní je legendární skupina Belle & Sebastian, náhodou taky ze Skotska ;-) Možná že B&S neznáte, ale v hudební branži je to poměrně velké jméno. Specialitou tohoto projektu je zdánlivě jednoduchý a melodický "indie pop", který je ale obohacen o VELICE dobrého písničkáře, kytaristu a zpěváka Stuarta Murdocha. Ale tento článek se bude věnovat jiné kapele, tak tedy - Camera Obscura z B&S vychází, bere si formát jejich hudby a mění ho k obrazu svému. Stejně jako u B&S, i zde je v samém jádru kapely jediný frontman (v tomoto případě spíše frontwoman), a to zpěvačka a autorka písní Tracyanne Campbell.
Zpočátku byla Camera Obscura jaksi "vzata pod křídla" mazákama z B&S, kteří mladé kapele pomáhali najít si svůj zvuk, ale již svým debutovým albem Biggest Bluest Hi-Fi a definitivně i druhým počinem Underachivers, please try harder dala kapela najevo, že se skotské verzi "popu" prostě daří a že B&S nejsou na tomto poli náhodným úkazem. Letos vydala Camera Obscura své třetí album (pro mě je ale vlastně první a osobně jsem kapelu poznával jaksi...regresně, od současnosti k začátkům) pod názvem Let´s get out of this country.
Toto album je vlastně jakýmsi svérázným pojednáním o tom jaké to, když se člověku rozpadne vztah s někým, který pro něj byl po dlouhou dobu vším a nyní zjišťuje, že se celý život točil právě kolem téhle osoby. Díky dominanci Tracyanne Campbell v kapele je celé album napsáno z ženského pohledu na věc, což mi připadá velmi zajímavé, protože se tak často nedostanu pod kůži zhrzelé slečny :-) Písně jsou napsány velice poutavě a oproti očekávání se nejedná o jednostranně melancholické soužení po nezapomenutelné lásce anebo naopak naštvaný útok na všechny chyby, kterých se ten druhý mohl v minulosti dopustit. Právě naopak, texty písní směrují spíše do přítomonsti - jaké to je TEĎ, po rozchodu. Smutek ze ztráty se mísí s nadějí na rekonvalescenci a začátek nového života. Tato nejednoznačnost dává album velmi podstatný smysl pro realitu a do takto vyjádřených pocitů není těžké se doopravdy vcítit. Nutno dodat, že texty písní jsou opravdu intimní zpovědí hlavní představitelky a proto si posluchač může jen domýšlet, jestli se Tracyanne něco takového náhodou nedávno nestalo.
Kromě poslední písně Razzle Dazzle Rose jsou všechn písně poměrně krátké, ale to je ve skutečnosti jejich klad. Nejedná se ani o pomalé budování atmosféry ve stylu art rockových kapel s pěti skladbami na celé desce ani o minutové výbuchy punkových kapel - písně na LGOFTC jsou pečlivě vybudované a ani jeden tón ani slovo zde nepřijde nazmar a tvoří tak perfektní celek. Na albu převažují spíše pomalejší písně, resp. balady (kdo by si to byl pomyslel s tématem rozchod, že ;-) ) a v těch se naplno oběvuje velká láska k žánru country - slyšet jsou povinné housličky, rytmus téměř dokonalé polky a podobné libůstky, které k žánru patří. Oproti tomu svižnější skladby jsou čistokrevným popíkem, který ovšem od běžných zástupců tohoto žánru odlišuje úžasný smysl pro povznášející melodii, vypointovaná slova a opravdu krásný hlas Tracyanne. Opravdu musím smeknout před zpěvem hlavní představitelky - její hlas je prvotním důvodem, proč jsem se do tohoto alba okamžitě zamiloval. Je poznat, že Tracyanne zpívá vlastní, prožité příběhy a zpívá je z takovou přesvědčivostí, že mi to při každém poslechu až vhání slzy do očí.
Co se týče jednotlivých písní, mohl bych klidně psát o každé jednotlivě. Příznačné pro toto album je to, že hned jako první je na pořadu vlastně vrchol celé desky. Skladba Lloyd, I´m ready to be heartbroken je asi ta nejlepší popová písnička co jsem kdy v životě slyšel, tečka. Úvodní klávesová předehru během chvilky střídá až mysticky pozitivní melodická linka (mimochodem, skvěle zaranžované smyčce !) písně a brzy vstupuje na scénu i vokál Tracyanne Cambell, který vše jen podtrhuje. Opravdu musím uznat že tak dechberoucí úvod jsem ještě na žádné desce nikdy neslyšel. Zvláštní na písni je, že téma písně je dost posmutnělé, zatímco vyznění skladby je nevykle pozitivní. Pokud bych si měl koupit desku na které by byla tato skladba a zbytek pouze průměrných či rovnou špatných písní, stejně bych koupě nelitoval. Ale světe div se, zbytek (aspoň většina) písní za títmo skvostem ani zdaleka nezaostává. Popravdě, teprve druhá skladba Tears for affairs představuje atmosféru desky spíše než Lloyd... . Tempo je o dost uvolněnější a po strhující první skladbě je to zajímavý kontrast. Další píseň Come back Margaret zní dosti "retro" (předvším použité klávesy jsou úsměvné), přičemž přesně sedne to nálady desky. Dory Previn je ze všech písní na albu nejvíc laděná do žánru country. Skladba je to jedna z těch nejsmutnějších, kdy se představitelka rozhoduje zapomenout na stále milovaného bývalého partnera. False Contender je pro změnu v rytmu polky, který je pozměněn pouze při nádherně zaspívaném refrénu, který jakoby navazoval na předcházející skladbu. Všimněte si přesně sedící harmoniky. Nikdy bych nečekal, že by se mi taková hudba líbila, ale tohle je tak ryzí, že to s člověkem nemůže nepohnout. Uvolnění ze smutné nálady přináší titulní skladba, která je jak textem tak hudbou ideální na cesty. Je to asi ta nejveselejší skladba na celém albu. Následuje Country Mile, která je vrcholem budování atomsféry. Celá píseň je postavená na překrásném výkonu zpěvačky. Pokud vás její hlas nepřesvědčí ani zde, tak se vám toto album nejspíš líbit vůbec nebude. Pro mě je Country Mile velkým adeptem na nejlepší skladbu alba společně s úvodní skladbou, i když je možná nejsmutnější. Poslední tři písně jsou jakýmsi odražením ode dna a po chvíli rebelantské reflexe nad ukončeným vztahem představitelka hází minulost za hlavu a vydává se vstříc novému životu.
Tím končí album, které mě opravdu "nachytalo na švestkách". Podobně jako Funeral, je i tato deska pro mě blesk z čistého nebe. Musím uznat, že mě obě alba dost obohatili. This is the real thing !
Žádné komentáře:
Okomentovat